Ze Zruče nad Sázavou do Kácova

Je tady třetí advent a my, jako každý rok, mizíme z domova a míříme na cesty vedoucí do Kácova. Tentokrát to Petr naplánoval i pro kolegy, kteří nejsou zrovna ve formě a aspirují spíše na invalidní důchod než na odznak Klubu českých turistů.

Na hl. nádraží se scházíme ve čtyřech a přes Kutnou horu jedeme do Zbraslavic. Tady se navzájem fotíme před nádražím s podobně zaměřenou partou, která má v plánu naší standardní trasu do Kácova. My ale jdeme ke Zbraslavickému pivovaru, který je zřízen v nově rekonstruovaných prostorách místního zámku. Místo očekávané prohlídky však jenom fotíme pěkně opravené budovy protože pivovar má v sobotu zavřeno. No chybička se vloudí, co se dá dělat, tak se jdeme podívat k Datlovi. Ovšem i Datel má zavřeno. Pomyslná, sestupná křivka kvality „datlových“ služeb dospěla do nuly a objekt je k prodeji či k pronajmutí. Naštěstí jde okolo domorodec vyznačující se už dopoledne vratkou chůzí, to je náš člověk. Na dotaz po náhradní hospodě neváhá a ukazuje nám směr k hostinci U České koruny, kde zřejmě ještě před chvílí konzumoval. U Koruny je příjemně, z nabízených piv volíme Dačického ležák a na jídelním lístku je i obstojný výběr hotovek. Naší spokojenost ještě umocňuje velmi sympatická paní vedoucí. Ani se nám odtud nechce, nicméně čeká nás další etapa Petrova plánu. Vracíme se zpět na nádraží, nastupujeme do lokálky a pokračujeme do Zruče nad Sázavou, kde nás teprve čeká ten pravý výchozí bod trati. Po cestě z nádraží před mostem přes Ostrovský potok, který se o kousek dál vlévá do Sázavy, stojí hospůdka U Gatěho. „No jednička nám neuškodí“, velí Petr a tak vcházíme dovnitř. Tady už je to s nabídkou piva horší. Volíme Plzeň na úkor Kozla. Nicméně i s plzeňským pivem je příjemně a postupně se rozvíjí pestrá debata na nejrůznější témata. Ale i zde nastává čas zaplatit a rozloučit se. K Sázavě to odtud není daleko, podcházíme těleso železnice a jsme na stezce, která kopíruje tok řeky a ve velkých obloucích obchází celou jižní část města. Tady se od nás odděluje Vlasta a jde na autobus, jeho aktuální zdravotní kondice mu neumožňuje jít s námi. Už ve třech pokračujeme podle Sázavy. U Chabeřického mlýna vzpomínáme jaké tu bývalo v zimě pěkné posezení u roztopeného krbu, ale i to už je minulost. V Chabeřicích se vzdalujeme od řeky, procházíme obcí a stoupáme do kopců. V lese u cesty nacházíme dva pěkné praváky a ryzce, na prosinec dost neobvyklé. Na křižovatce Jedlina uhýbáme doprava a sestupujeme do údolí Kácovského potoka. Začíná se stmívat, přestože cestu známe vytahuju čelovku abysme se neutopili v blátě. Dole v údolí už je tma, blátivou cestu postupně střídá zpevněná komunikace a to je známka toho, že Kácov je už „na dokluz“. Po krátké zastávce u Petra, už v plném počtu, vyrážíme na poslední etapu dnešní trasy do Kácovského pivovaru.


foto foto foto foto foto foto foto foto

 Zpět na seznam akcí